Tmavomodrý svět II

Fotit hvězdy v Krkonoších je opravdu oříšek. Světelné znečištění je tak obrovské, že si fotograf pomalu připadá, jako kdyby fotil 20km od Prahy. Jedinou šancí je inverzní charakter počasí a to musí být ještě inverze dostatečně silná, ale světla účinně zastínila. Letos jsem se konečně dočkal, i když díky nedostatku sněhu vypadaly zimní Krkonoše spíš jako na jaře. Ale jsem rád, že jsem se vůbec dočkal…

Díky použití astro fotoaparátu Nikon D810A se podařilo krásně naexponovat přirozené barvy emisních mlhovin. Čili žádné dobarvování :) Abych ještě upřesnil, tak ona přirozená barva mlhovin je pro lidský zrak viditelná.

Na obloze samotné pak můžeme vidět zřejmě to nejzajímavější ze zimní noční oblohy. Kromě dvojhvězdy Siria (Sirius A, Sirius B) je to pak zejména asi nejvíce fotografované souhvězdí – Orion s typickou Velkou mlhovinou (M42) a okolním Barnardovým obloukem. Šikmo vlevo od Orionu najdeme například mlhovinu Rozeta (NGC 2237) či dominantní oranžovo-červenou hvězdu Betelgeuse. Horní část fotografie uzavírá na pravé straně otevřená hvězdokupa Plejády (M45).

Panorama složené ze 33 fotek (18 expozic hvězd plošně ve třech řadách, 12 dílčích průměrovaných expozic krajiny ve čtvrté řadě, 3* expoziční bracketing, 5 rovin zaostření).

Fotografie získala Čestné ocenění na The Gala Awards – 10th Pollux Awards.

Použitá výbava: Nikon D810a

cze 0267