Zelený luk

Čím častěji fotím polární záři, tím složitější projekty si vymýšlím. Tohle je zatím asi nejšílenější z nich. Když jsme s částí podzimní fotoexpedice (zbytek si s kolegou v klidu fotil auroru z pláže) vylezli po hodině a půl na můj oblíbený kopec nad Sorvagenem, rozhodl jsem se, že když už budu fotit polární záři, tak ať to stojí za to. Kompozičně mě oslovil úhel záběru přes 180st. Ale nafotit takto široké noční panorama krajiny a k tomu se velmi rychle měnící polární záři, to byla velká výzva. Už když jsem se do focení pustil, smál jsem se sám sobě, jakou blbost jsem si vymyslel a že takové panorama nesloží ani kouzelník Čáryfuk. Vzhledem k nutnosti pořídit průměrované expozice, expoziční bracketing, víc rovin zaostření a k rychlosti, jakou se polární záře měnila, jsem musel přistoupit k metodě focení, kterou jsem si vymyslel a pojmenoval ji jako „variabilní focus bracketing“. V zásadě spočívá v tom, že ačkoliv je fotografie finálně ze tří rovin zaostření, tak reálně jich bylo 10.

A samozřejmě nemusím mluvit o tom, že práce v terénu při pořízení dat byla velmi složitá, nicméně to byla procházka růžovým sadem oproti tomu, co mě čekalo u počítače. Ale nakonec jsem tuto náročnou bitvu dobojoval a můžu jen doufat, že úspěšně.

Panorama složené ze 70 fotek (21 expozic plošně ve dvou řadách + 3* expoziční bracketing, průměrované expozice, 3 roviny zaostření).

Fotografie získala bronzovou medaili na Prix de la Photographie, Paris (P×3) 2018, Čestné ocenění na The International Photography Awards 2018, zlatou medaili na „Tokyo International Foto Awards“ 2018 a Čestné ocenění na „Fine Art Photography Awards“ 2018 v Londýně.

Použitá výbava: Nikon D750

nor 0305