Přináším vám recenzi nového astro fotoaparátu Nikon D810A. Rozhodně však není mým cílem podrobit novinku nějakým důkladným laboratorním testům. Na to jsou koneckonců specializované servery, které se určitě do testů pustí, jakmile bude D810A v distribuci. Mým cílem je spíše přiblížit vám bohaté praktické zkušenosti při práci s tímto fotoaparátem a možná vám odpovědět na otázku, zda je to „mašinka“ pro vás či nikoliv.

Při zběžném pohledu na fotoaparát možná málokoho napadne, že se jedná o výjimečný fotografický nástroj. Koneckonců Nikon D810 už se nějakou dobu prodává a je velmi oblíbený kvůli svému rozlišení 36mpix a celkově velmi vyváženým vlastnostem. Rozdíl je ale v tom „A“ za číslovkou 810. Jedná se tedy o modifikovanou verzi klasické „osmsetdesítky“. Konečně jsme se tedy dočkali specializovaného fotoaparátu určeného ke snímání noční oblohy. Pokud se podíváme na oficiální informace z Nikonu, dočteme se: „fotoaparát D810A s 36,3 milionu pixelů, který je konstruován speciálně pro astrofotografii, pořizuje špičkové snímky emisních mlhovin vyzařujících na vlnové délce vodíku H-alfa. Fotoaparát D810A je díky přepracovanému infračervenému filtru (IR) čtyřikrát citlivější v oblasti spektrální čáry vodíku H-alfa (vlnová délka přibližně 656 nm) než fotoaparát D810. Tato specializovaná digitální jednooká zrcadlovka je výkonným nástrojem pro fotografy, kterým umožňuje zachytit věrné barvy krás hlubokého vesmíru bez nutnosti dalších úprav fotoaparátu.“

Barvy vesmíru na „širokáči“ ano či ne?

Současně s tímto oznámením se ale vyrojila řada pochybností a spekulací. Pojďme si tedy položit základní otázky, které spekulace vyvolaly. Tedy jednak, zda Nikon zvolil dobře, když vybral jako základ model, jenž má 36mpix. Nebyla by vhodnější D750, která s 24mpix produkuje řádově méně šumu na vyšší ISO? A bude 810A vhodný i na běžnou krajinařinu či jiné foto disciplíny?

Že bude speciálně modifikovaný astrofotoaparát pořizovat barevně věrné snímky noční oblohy, o tom není sporu a asi málokdo o tom pochyboval. Často ale dostávám otázku, zda se efekt přepracovaného filtru projeví i na širších ohniscích. Proto jsem první fotografii noční oblohy pořídil s objektivem Nikon 20 1,8. A můžu zodpovědně říct, že i na takto širokém ohnisku jsou barvy mlhovin podstatně viditelnější a barevně věrnější než kupříkladu na Nikonu D750, se kterým jsem fotil noční oblohu doposud. Tedy odpověď zní ANO, i na širších ohniscích poznáme fotografii z D810A na první pohled.

Vysoké ISO a šum

Jak je to u D810A se šumem na vyšší ISO? Z aktuální nabídky full frame zrcadlovek Nikon se na nejvyšších příčkách co do kvality šumu drží rozhodně D750 (do výčtu nezahrnuji model D4s, který nelze považovat za ideální nástroj pro krajináře). Jelikož s D750 pracuji již poměrně dlouho, v podstatě od uvedení na trh, měl jsem možnost 750ku otestovat v noci bezpočtukrát a také porovnat výsledky právě s D810.

Sedmsetpadesátka produkuje fotografie čistší a méně zašuměné o několik tříd. Ale je to logické. Prostě pokud na stejně velký čip vtěsnáme místo 24mpix pixelů 36 (milionů), bude vždy v tomto ohledu čip s nižším počtem pixelů ve výhodě. Na tom byl svého času postaven úspěch a obrazová kvalita Nikonu D700. Proto jsem byl sám zvědavý, jak se bude chovat D810A. Rozhodně můžu říct, že došlo oproti klasické D810 k jasnému zlepšení. Při testovacích snímcích na ISO 3200, 6400 a 12800 nakonec jako vítěz dopadla D750ka, ale opravdu těsně za ní se umístila právě D810A. S poměrně znatelným odstupem skončila na třetím místě D810. Tedy v tomto klíčovém aspektu vývojáři Nikonu rozhodně uspěli velmi slušně a „áčko“ v oblasti šumu posunuli oproti klasické 810 o hodný kus kupředu. Jen uvedu, že nativní hodnoty ISO začínají u 810A na 200 a končí na 12800 (samozřejmě jsou k dispozici nabídky LOW a HIGH)

Je D810A vhodná i pro jiné foto disciplíny než jen astrofotografii?

Další a asi nejčastější otázkou je, zda bude možné s D810A běžně pracovat. Anebo se stane D810A jen poměrně nákladnou hračkou pro krajináře-astrofotografy s tím, že na fotky krajin, tedy spodní části při noční (panoramatické) fotografii, budou potřebovat jiný fotoaparát. Tato otázka pro mě byla hádankou. Osobně jsem se domníval, že bude 810A vhodná skutečně jen jako astro „nástroj“, dokonce jsem v to tajně doufal, protože nemám rád v technice kompromisy a co je kompromisní, to většinou nefunguje. Na první focení na jižní Moravu jsem si vzal „áčko“ skutečně jen jako foťák na hvězdy. Po prvních testech focení jihomoravských vlnovek jsem byl ale velmi překvapen. Na fotce nebyl patrný žádný červený závoj, který jsem předpokládal. Nakonec jsem odložil D750 a fotil veškeré denní fotky jen s 810A. Tady je například ukázka screenu z monitoru – vidíte jednu z podkladových fotografií pro budoucí panorama, jedná se o neupravovaný raw (viz exif). Již pouhým okem je patrné, že žádný barevný posun fotografie se nekoná. Podání jak zelené, tak hnědé je věrné a odpovídá realitě v daném čase a místu.

Po mnoha stovkách nafocených denních i nočních fotografií tedy můžu s klidem říct, že 810A lze použít i na běžnou krajinářskou fotografii ale i na jiné disciplíny. To je vhodné zejména pro ty, kdo mají astro fotografii jako koníček a relax od své běžné fotografické praxe. Je to pro mě překvapivý závěr, ale je to tak. Navíc fotografie noční oblohy ukázaly, že 810A jako astrofotoaparát opravdu funguje. Již začínám pracovat na úpravách fotek, takže jak denní, tak noční panoramata se tu budou v galerii brzy objevovat.

Abych ale jen nechválil. Nikon na svém webu uvádí, že má D810A energeticky účinnou konstrukci a díky ní umožňuje svým majitelům exponování dlouhých expozic bez výměny baterií. Popravdě musím říct, že 810A žere baterie jako koza trávu na louce. Možná došlo oproti klasické 810 k nějakému vylepšení, ale maximálně v řádu jednotek procent. Rozhodně tedy doporučuji si pro noční focení s D810A pořídit externí napájení. To je však asi jediná kritika na adresu 810A. Vývojáři si pro majitele této zrcadlovky připravili i další „vychytávky“, které se v noci hodí. Například prodloužení expozičního času až na 15 minut (v režimu M*). Také live view má možnost většího zoomování a tím preciznějšího ostření hvězd. V popisu přístroje se dočteme také o speciální 3D redukci šumu. Popravdě jsem tuto funkci nepoužíval, protože jsem zvyklý odstraňovat šum vlastním způsobem a pro můj styl snímání není vhodné, aby po každé kupříkladu 15minutové expozici krajiny vytvářel dalších 15 minut fotoaparát svůj vlastní dark frame. Nicméně někdy výhledově zkusím tuto redukci použít a uvidíme, jaké budou výsledky oproti klasické kalibraci a odečítání šumu při více expozicích.

Koupit či nekoupit?

Na závěr položím sám sobě otázku. Vyměnil bych velmi povedenou D750 za 810A? Chtěl bych se s odpovědí trochu zdráhat. D750ka je opravdu povedená. Nafotil jsem s ní nejednu fotku a vždy k plné spokojenosti. Jestliže ale chci pořizovat barevně věrné fotografie noční oblohy, pak se nedá nic dělat. Proto odpověď zní ANO, vyměnil bych.